杨扬:希望2022冬奥是一个走心的奥运会

Televize (z ?eckého tele – daleko a latinského videre – vidět) je ?iroce pou?ívané jednosměrné dálkové telekomunika?ní a plo?né vysílání (tzv. broadcasting) kombinace obrazu a zvuku (videa) a jeho individuální p?íjem pomocí televizoru. Komer?ní vyu?ití televize sahá do 30. let 20. století, postupně se dostala do domácností a stala se vyznamnym zdrojem zábavy a informací. V 50. letech zapo?al p?echod na plo?né barevné vysílání.
Pojem televize zahrnuje i produkci obsahu, tedy videotvorbu ur?enou pro masmediální prezentaci televizním vysíláním. Spole?nosti, které se touto tvorbou zabyvají jsou té? nazyvány televize. Rozli?ujeme t?i typy televizí: státní, ve?ejnoprávní a soukromé.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mechanická televize
[editovat | editovat zdroj]První pokusy o p?enos obrazu se uskute?nily v polovině 19. století. V roce 1884 byl patentován Nipkow?v kotou?, tzv. elektricky teleskop, ktery provádí mechanicky rozklad obrazu pomocí rotujícího kotou?e se spirálově uspo?ádanymi otvory. Jednalo se o po?átek mechanického systému p?enosu (p?edvedeno na světové vystavě v Pa?í?i 1900). Na jeho základě byl v roce 1925 proveden první televizní p?enos Logie Bairdem. Vyvoj p?enosu videoobrazu následoval krátce po zapo?etí experimentování s jednorázovym záznamem obrazu, nyní známym jako fotografie.
Roku 1843 formuloval skotsky hodiná? Alexandr Bain t?i principy p?enosu obrazu na dálku:
- Rozklad obrazu na ?ádky a body.
- Světelné body je pot?eba p?evést na elektrické impulsy a naopak.
- Rozklad i skládání musí probíhat synchronizovaně.
Rychlost p?enosu mechanické televize byla 1000 bod?/s, elektronické v roce 1978 a? 12,5 mil. bod?/s.
Elektronická televize
[editovat | editovat zdroj]V roce 1897 vynalezl Ferdinand Braun katodovy oscilograf.
Po?átky elektronickych televizních p?ijíma?? spadají do p?elomu 19. a 20. století, kdy byla vynalezena katodová trubice (CRT). V roce 1923 vynalezl Kosma Zworykin snímací elektronku – ikonoskop p?ijímací elektronky. Na po?átku 30. let 20. století bylo p?edvedeno kompletní snímání i p?íjem elektronické televize, které rychle získalo p?evahu. V ?esku se pou?íval pojem elektronková televize.
V Anglii, Sovětském svazu, USA, Francii a Německu probíhají první experimentální TV vysílání. 22. b?ezna 1935 v Berlíně proběhlo v?bec první pravidelné vysílání. Vysílalo 90 minut, t?ikrát tydně. 2. listopadu 1936 za?íná pravidelně vysílat BBC (na 300 majitel? TV).
Barevná televize
[editovat | editovat zdroj]Princip barevné televize byl patentován v roce 1897 polskym vynálezcem Janem Szczepanikem. První projekt s barevnou televizí byl vytvo?en v roce 1908 v Německu. První pokusy s vysíláním v barvách ve Spojenych státech americkych se odehrály v roce 1941 na kanálu NBC, krátce nato i na CBS. První plo?né vysílání barevné televize proběhlo ve Spojenych státech v roce 1954, prvenství obdr?el seriál The Marriage (Man?elství), vysílany na stanici NBC.[1] K masověj?ímu roz?í?ení barevnych televizí do?lo a? v 70. letech.
V tehdej?ím ?eskoslovensku se první pokusy s televizním vysílání v barvách odehrály v 2. polovině 60. let, ale pravidelné vysílání v barvách bylo spu?těno a? v květnu 1973.[2]
Analogové televizní vysílání
[editovat | editovat zdroj]Televizní standard se vyvíjel od t?iceti?ádkového obrazu (Telehor 30) a? po francouzsky standard HDTV (1080 ?ádk?). Nejstar?ím analogovym standardem, ktery se do?il nahrazení digitální televizí, je americky NTSC (525 ?ádk?, 29,97 Hz, prokládany) existující od roku 1941. V Evropě se pou?ívala norma 625 ?ádek, 25 Hz, prokládané, s roz?í?ením PAL a star?ím SECAM pro barevny obraz. Pro p?enos pozemního televizního vysílání se pou?ívaly rádiové vlny o frekvencích 47 a? 230 MHz, co? odpovídá velmi krátkym vlnám (VHF) a 470 a? 960 MHz – ultra krátké vlny (UHF). Kromě pozemního vysílání se rozvíjelo i analogové satelitní vysílání. V 90. letech vznikly standardy pro digitální televizní vysílání, které postupně analogové vysílání vytla?ily.
Historie televize v ?esku
[editovat | editovat zdroj]Roku 1935 doc. Jaroslav ?afránek (fyzikální ústav UK Praha) p?edvedl p?ijímací televizní aparaturu (měla 30 ?ádk? a fungovala na principu mechanického rozkladu).
Na Mezinárodní rozhlasové vystavě (MEVRO) byl v roce 1948 prezentován úplny kamerovy ?etězec v elektronickém systému. Je?tě tého? roku, 4. ?ervence, proběhl první p?ímy televizní p?enos z XI. v?esokolského sletu na pra?ském Strahově[zdroj?].
V roce 1953 se v Tesle Stra?nice za?al se vyrábět p?ímozesilující televizní p?ijíma? Tesla 4001A pro 1. kanál ?eskoslovenské televizní normy[3]. 1. května 1953 za?alo první pravidelné zku?ební ve?ejné vysílání. Studia v té době byla v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě. V roce 1953 se v ?SR prodalo 355 televizor? TESLA. Televizor tehdy stál 4000 K?s.[4] Televize vysílala v roce 1953 3 dny v tydnu, 1954 4 dny, 1955 5 dní, 1958 7 dní. V zá?í 1961 mělo koncesi 1 mil. majitel? televizních p?ijíma??, v roce 1963 ji? 1,5 mil. majitel?.
V roce 1966 bylo zahájeno reklamní vysílání, 1970 za?al vysílat druhy program, 1973 bylo spu?těno pravidelné barevné vysílání.
První komer?ní stanice Premiéra TV (do prosince 1993 FTP Premiéra) zahájila vysílání 20. ?ervna 1993. Od 3. ledna 1997 se změnila na TV Prima. První celoplo?ná komer?ní stanice TV Nova zahájila vysílání 4. února 1994.
21. ?íjna 2005 bylo v ?esku zahájeno pozemní digitální vysílání (DVB-T), které umo?nilo zvy?it po?et vysílanych program?. Pozemní analogové vysílání televize bylo v ?eské republice ukon?eno 30. listopadu 2011.[5] V letech 2019–2020 proběhl plo?ny p?echod na DVB-T2.[6]
Televizní standardy sou?asnosti
[editovat | editovat zdroj]Digitální televize
[editovat | editovat zdroj]Princip digitálního p?enosu televizního vysílání byl p?edveden v roce 1990 japonskou spole?ností MUSE. Standardy pro satelitní vysílání digitální televize DVB-S a pro ?í?ení televize po kabelovych sítích DVB-C byly p?ijaty v roce 1994, pro pozemní digitální vysílání DVB-T na za?átku roku 1997.
Chytrá televize
[editovat | editovat zdroj]Chytrá televize je druhem p?ijíma?e televizního vysílání, která kromě prostého p?íjmu televizního signálu má v sobě bu? proprietární systém nebo opera?ní systém, ktery slou?í k interakci u?ivatele s dal?ím multimediálním obsahem, ktery není zalo?en na okam?itém p?enosu a p?íjmu vysílaného televizního signálu, ale m??e s ním interagovat nehledě na televizní vysílání. Chytré televize umo?ňují i p?ipojení k internetu a nabízí se tak mo?nost sledování videí a film? kdykoli, s ?ím? se pojí i slu?by souhrnně nazvané video on demand (video na vy?ádání). Více populární se stává slu?ba video na vy?ádání, kde se platí p?edplatné (nap?íklad Netflix, Amazon Prime Video nebo HBO).
Vysílací systémy
[editovat | editovat zdroj]Pozemní vysílání
[editovat | editovat zdroj]V Evropě, na st?edním vychodě a v Africe se v roce 2020 pou?ívají frekvence 174 a? 790 MHz, po dokon?ení p?echodu na DVB-T2 se bude v ?R pou?ívat rozsah 470 a? 694 MHz. Pro p?íjem signálu se pou?ívá televizní anténa.
Kabelová televize
[editovat | editovat zdroj]Vysílání kabelové televize je ?í?eno koaxiálním nebo optickym kabelovym rozvodem.
Satelitní televize
[editovat | editovat zdroj]Satelitní vysílání je zprost?edkováváno p?es satelity obíhající Zemi. Pro p?íjem signálu se pou?ívá parabolická anténa.
Internetová televize
[editovat | editovat zdroj]Prost?ednictvím internetu lze té? ?í?it televizní vysílání, daná stanice umo?ňuje sledování p?ímo p?es její stránky nebo p?es zprost?edkovatele, kde je v nabídce více televizí. Populární jsou i slu?by video na vy?ádání, konkrétně ty, které fungují ve formě p?edplatného.
Digitální televizní vysílání
[editovat | editovat zdroj]- DVB-T2 Nověj?í digitální pozemní vysílání s vy??í kompresí signálu[7]
- DVB-T Digitální pozemní vysílání
- DVB-S Digitální satelitní vysílání
- DVB-C Digitální vysílání p?es televizní kabelovy rozvod
- IPTV Digitální vysílání p?es po?íta?ovou sí?
- Internetové streamování – mo?nost sledovat televizi p?es bě?ny internetovy prohlí?e?[8]
V roce 1998 za?aly USA a Británie vysílat terestriálně digitálně (DVB-T) (do té doby digitálně pouze ze satelit? (DVB-S) nebo p?es kabel (DVB-C)).
Rozli?ení digitálního televizního vysílání
[editovat | editovat zdroj]- LD – zna?í low definition, tedy nízká kvalita rozli?ení
- SD – zna?í standard definition, tedy rozli?ení 576i pro vět?inu stát? světa, kromě vět?iny zemí Ameriky, a 480i pro zbytek světa, tedy p?evá?ně americky kontinent; v sou?asnosti jde ji? o zastarávající a nedosta?ující rozli?ení
- HD – zna?í high definition, spadají pod ní rozli?ení 720p, 1080i a 1080p
- UHD – zna?í ultra high definition, pod co? spadají rozli?ení vět?í ne? HD, nap?íklad 2K, 4K a 8K
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Television na anglické Wikipedii.
- ↑ History of Television. theHistoricalArchive.com [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Prehistorie: ?eskoslovenská televize do roku 1992. Ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Virtuální museum ?eskoslovenské historické radiotechniky: Tesla 4001A
- ↑ TV guide Metro (22. 12. 2018 - 1. 1. 2019)
- ↑ Analogové vysílání v ?esku definitivně skon?ilo. Budoucnost bude pat?it hybridnímu. Hospodá?ské noviny. 2025-08-05. Dostupné online [cit. 2025-08-05].
- ↑ P?echod na novy standard vysílání DVB-T2 — Pozemní vysílání DVB-T, DVB-T2 — Technika — V?e o ?T — ?eská televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Slovník ?urnalistiky : vyklad pojm? a teorie oboru. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9788024637693, ISBN 8024637693. OCLC 1023801583 S. 76.
- ↑ TV Online [online]. Tv-on-line.cz [cit. 2025-08-05].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOKE?, Radomír D. (2011) : Teorie seriálové fikce: mo?né cesty naratologické analyzy televizního seriálu. In Stanislava Fedrová – Alice Jedli?ková (ed.): Intermediální poetika p?íběhu. Praha: ústav pro ?eskou literaturu AV ?R, s. 228-257. On-line zde.
- KORDA, Jakub (2014) : úvod do studia televize 1. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc. Ke sta?ení na autorově profilu Academia.edu zde.
- KORDA, Jakub (2013) : úvod do studia televize 2: Faktuální televize a její ?ánry. Univerzita Palackého v Olomouci: Olomouc. Ke sta?ení na autorově profilu Academia.edu zde
- ORLEBAR, Jeremy (2012) : Kniha o televizi. Praha: Vydavatelství AMU.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu televize na Wikimedia Commons
Téma Televize ve Wikicitátech
Slovníkové heslo televize ve Wikislovníku
- Televize a její historie
- Je televize vyběhová technologie?