坚持人民立场的时代要求
Telecine ve filmové a televizní postprodukci p?edstavuje systém schopny skenovat celuloidovy film nebo p?ijímat videosignál (pop?. i v?etně zvuku), kvalitativně jej upravovat a zapsat jej na digitální nebo analogové obrazové médium. Někdy tento pojem p?edstavuje pracovi?tě s tímto systémem, jindy se omezuje pouze na stroj, schopny v reálném ?ase skenovat film a p?evádět jej do podoby videosignálu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Telecine, ve své nyněj?í podobě, se objevila krátce po nástupu analogovych videokamer a videorekordér? na konci 70. let, z pot?eby p?evádět na toto nově vznikající médium filmy ?i audiovizuální díla obecně, na celuloidovém pásu. Na rozdíl od digitální videotechniky, neprocházejí tak dramatickym vyvojem, nebo? film, ktery skenují, jako?to médium, se také nemění. Hlavní po?adavky jsou kladeny na kvalitu snímaného obrazu, které se pod?izuje v?e ostatní.
Název telecine tvo?í spojení ?eckych slov 'vzdáleny' a 'pohyb'.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Od filmového skeneru se telecine li?í schopností pracovat v reálném ?ase, nativní podporou analogovych obrazovych médií a tím, ?e je orientována jako nezáznamové videoza?ízení (non-recordable VTR) spí?e ne? po?íta?ové vstupní za?ízení v p?ípadě filmového skeneru.
Telecine musí obsahovat transportní mechanismus filmového pásu, opticky blok se za?ízením schopnym skenovat oblast filmového polí?ka, vstupní, vystupní a komunika?ní rozhraní, vět?inou má také vyveden kontrolní panel pro snadněj?í a p?ehledně sjednocené ovládání.
Drtivá vět?ina telecine má co nej?ir?í záběr co se ty?e podpory filmovych formát?, obrazovych norem, re?im? a rychlostí snímání (a s tím spojenych konverzí), p?izp?sobení snímacích za?ízení atd. - vyrobci telecine se tak sna?í nabídnout postproduk?ním studiím za?ízení, které si poradí se v?emi p?episy. Některé telecine umějí ovlivňovat barevné podání filmu, ktery snímají, a to i v reálném ?ase. P?esto se k telecine typicky zapojuje obrazovy korektor, ktery mo?nosti barevného podání (barevné korekce) roz?i?uje. Rozli?ení naskenovaného obrazu musí dosta?ovat pro standardní televizní normy (jako nej?astěji PAL a NTSC), v poslední době některé Telecine umějí skenovat ve vy??ích rozli?eních (pro pou?ití HDTV a digitální intermediát).
Jako vstup systému telecine m??e krom filmu poslou?it i bě?né videoza?ízení, vystup je v?ak ve formě videosignálu v?dy. (Pro vystup na film slou?í ?filmová laserová vypalova?ka“.) Mluví se tak tedy o p?episu Film2Tape nebo Tape2Tape.
Princip skener? telecine je nej?astěji dvojího druhu. V p?ípadě jednoho jde o skener na bázi CCD prvku nebo obdobného světlocitlivého ?ipu, ktery skenuje pouze jeden ?ádek postupně a spojitě projí?dějícího filmového pásu. Druhy typ (nazyvany té? flying spot) vysílá periodicky záblesk světla na filmovy pás v ka?dém okam?iku, kdy filmové polí?ko p?esně lícuje s po?adovanou oblastí a snímá tak cely obraz najednou.
K filmové dráze u Telecine mohou byt nainstalovány dodate?né moduly jako univerzální ?te?ka, je? umí ?íst některé informace na okrajích filmového pásu (KeyCode, ArriCode) nebo zvuk v optické ale i magnetické podobě. Se speciálním hardwarem se na Telecine dá k vytvá?enému filmovému obrazu synchronizovat zvuk z externího média. Stejně tak existují optické bloky s anamorfotickou ?o?kou nebo speciální efektové filtry, které se vkládají do dráhy světla.
Telecine byvají vět?ích rozměr? a hmotnosti (vá?í bě?ně p?es p?l tuny) a jsou poměrně náro?ná na provoz. Krom nárok? na elekt?inu vy?adují ?isté, teplotně stabilní a bezpra?né prost?edí, s nejmen?ím vlivem parazitního světla, a stabilní charakteristiky zdroj? světla (vět?inou jsou to xenonové ?árovky), které film prosvěcují. Jsou také velice drahé (?ádově p?es milion Euro), proto si je mohou dovolit jen vět?í studia se stálym p?ísunem zakázek. V ?eské republice jsou momentálně t?i pracovi?tě s Telecine, shodou okolností v?echny v Praze (Barrandov, ?eská televize a jedno soukromé studio). Na světě existuje pouze několik stovek instalací.
Mezi vyrobci Telecine pat?í firmy Sony, Philips/Thompson nebo t?eba Cintel.
Funkce telecine
[editovat | editovat zdroj]Telecine typicky slou?í k:
- p?episu vyvolaného filmu (kamerovy negativ nebo pozitiv) na médium, ze kterého st?iha? doká?e sest?íhat tzv. hruby st?ih (off-line)
- p?episu kombinované filmové kopie na DVD v?etně zvuku
- vypisu vybranych úsek? z kamerového negativu v?etně barevnych korekcí pro kone?né zpracování (on-line mastering)
Od velké po?izovací ceny se odvíjí cena za p?epis, která se podle úrovně ?pe?livosti“ pohybuje zhruba mezi 8 a? 18 tisíci korunami za hodinu. Telecine p?episy tak tvo?í nezanedbatelnou ?ást filmového rozpo?tu.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Telecine na Wikimedia Commons
